Výstava "Něnci" v Galerii RoSa

Petra a Štěpán Černouškovi


Vernisáž výstavy: 10. 5. 2022 v 18,00


Něnci – sibiřští pastevci sobů, vládci ledových plání

Výstava unikátních fotografií zachycuje život Něnců, národa tradičních pastevců sobů. Ti žijí při pobřeží Severního ledového oceánu od evropské části Ruska až po poloostrov Tajmyr. Z celkového počtu 40 tisíc jich přes 25 tisíc žije v Jamalo-něneckém autonomním okruhu na severozápadní Sibiři, odkud pocházejí vystavené fotografie.

I během vlády Sovětského svazu si Něnci dokázali až překvapivě zachovat své zvyky a tradiční způsob života. Dnes je ohrožuje intenzivní těžba plynu v severních oblastech Sibiře a s ní související rozvoj infrastruktury. „Přes mohutný růst těžebního průmyslu, který sebou nese úbytek pastvišť pro soby, si troufám říci, že Něnci, alespoň ti na poloostrově Jamal, si dokáží poradit a přežít,“ říká Alexandra Meščerjakova z Rady Mezinárodní organizace pastevců sobů.

Tajemství tohoto národa je podle ní jednoduché: zachovávají rodinný život. V jiných oblastech Ruska pastevci přešli na směnnou metodu, kdy přijíždějí ke stádům jako do práce, ale jinak žijí ve vesnicích a ve městech. Něnci, tak jako po celá staletí zpět, žijí v tundře se soby celoročně s celou rodinou v harmonii, takže je vlastně obtížné říct, zda sobi následují lidi, nebo lidé soby. I v zimě obývají tzv. čumy – příbytky podobné indiánským týpí, z poraženého soba spotřebují vše od masa přes kůži na oblečení až po kosti, z nichž si vyrábějí nástroje či ozdoby.

Podle Alexandry Meščerjakové není mezi Něnci problém ani neochota mladých lidí vracet se po škole k tradičnímu způsobu života: „Hlavní je, aby měli možnost volby. Pokud mají jedni přání získat další vzdělání, ať zůstanou ve městech. A druzí se vracejí do tundry a pokračují v práci svých rodičů. Zatím se to daří, v tundře je stále dost lidí schopných postarat se o soby.“


Štěpán Černoušek (*1977)

Do Ruska a zemí bývalého SSSR jezdí pravidelně od roku 1994. V roce 2009 založil sdružení Gulag.cz (www.gulag.cz), jehož cílem je popularizace výzkumu sovětského totalitního režimu. V letech 2009, 2011 a 2013 zorganizoval tři expedice k opuštěným táborům Gulagu na Sibiři, výsledkem je virtuální prohlídka gulagu a muzeum Gulag Online (www.gulag.online).

Výpravy na Sibiř autor ovšem nikdy nevnímal samoúčelně. Vedle mapování opuštěných táborů Gulagu se snažil porozumět lidem, kteří v dalekých prostorách Sibiře žijí. Tak během expedice v březnu 2011 vznikl soubor fotografií ze života původního národu pastevců sobů Něnců, kteří obývají poloostrov Jamal. Ten nafotil spolu se svou ženou Petrou.